Od zralých plodů vinné révy do sklenice chutného nápoje víno prochází celým cyklem přípravy. Možná nejzajímavější, a v každém případě nejveselejší, etapa této cesty je Martinje (slavnost sv. Martina).
Martinje je obyčej křtění mladého vína, který se v severní části Chorvatska udržuje ještě od 17. století. Veselá společnost se v polovině listopadu shromažďuje ve vinném sklípku hostitele a v svérázném obřadu přebírá role soudce, biskupa, kmotra a kmotry vína, aby křest proběhl podle protokolu.
Při té příležitosti se veselou "modlitbou" vyzývá bůh vína, aby v následujícím roce hostiteli zajistil dostatek klobás, žebírek a ostatních masných specialit, jakož i litry dobrého vína. "Modlitbou" se také pokoušejí vyhnat prázdné hrnce, rozbité džbánky, mrazy a jiná neštěstí, které by lidem přinesly hlad a žízeň. Celý obřad křtu je samozřejmě doplněn bohatou hostinou, která se nemůže obejít bez tradiční pečené husy.
Veselé křtiny vína pocházejí ze starého pohanského obyčeje, který ve 4. století znovu oživil kněz Martin. On se, jako velký milovník vína, rozhodl popularizovat tento lahodný mok mezi lidem, s nímž byl blízký. Z jeho jména je odvozen i chorvatský název tohoto, pro mnohé oblíbeného, obyčeje - Martinje. S tradicí slavností sv. Martina se spojuje ještě jedna veselá legenda - tradiční pečená husa se na stole našla "za trest". Kněz Martin se nechtěl stát členem vysoké církevní hierarchie a když měl být jmenován za biskupa, schoval se v keřích. Jeho úkryt však svým gagotem odhalila právě husa...
Slavnost sv. Martina v plném lesku, s obřadem s kostýmy, můžete vidět v malých místech severního Chorvatska, ale méně vesele není ani ve větších městech, kde se na jarmarcích nabízejí různé druhy vína, domácí klobásy a užívá se při dobré hudbě.
